Sebečice 43
338 08 Sebečice
Dnešní obec Sebečice je složena ze dvou obcí a dvou katastrálních území a to Sebečice a Biskoupky.
První písemná zmínka o Sebečicích pochází z roku 1359, kdy je zmiňován jakási Theodorik ze Sobětic. Sobětice jsou také původním názvem obce, který se dá vysvětlit jako ves lidí Sobatových. Postupným jazykovým vývojem vznikl dnešní název. Mimo něj se však můžeme ve starším podání setkat s různými variantami názvů Sebečic např. Sebešice, Sebečice či Sebešice. Od roku 1920 je oficiální název Sebečice úředním názvem obce.
Na konci 14 století byly Sebečice rozděleny na dvě části, jedna patřila Bedřichovi řečenému Chlumek, druhá pak Hrdovi. Jedna byla později přičleněna k tvrzi v Biskoupkách. O Biskoupkách se zmiňují poprvé v roce 1445, kdy v pramenech se vyskytuje jakýsi Jan Purkart z Biskupic. Pod vlivem zmenšování výměry vsi zde došlo k úpravě původního názvu Biskoupky znamení menší Biskupice. Tvrz v Biskoupkách v roce 1573 prodal Kryštof z Valdštejna majiteli zbirožského panství, Biskoupecká tvrz byla již v té době neobydlená. Naposledy se zmiňuje o Biskoupkách v roce 1593. Její pozůstatky lze nalézt v hospodářském dvoře č.p. 1. Druhý díl obce se stal v roce 1543 součástí libštejnského panství, později byl včleněn ke Zbirohu.
Po roce 1655 již celé Sebečice i Biskoupky patřily ke Zbirožskému panství jehož součástí byly až do roku 1850.
V roce 1651 žilo v Sebečicích 39 obyvatel (mimo dětí do 12 let), rychtářem byl třicetiletý Jan Koded. V Biskoupkách stál již před rokem 1559 vrchnostenský dvůr, kde se chovalo,o sto let později, 12 klisen,24 doj nic,36 jalovic a v ovčíně přezimovalo 400 bahnic a 400 kusů jalového. Byl zde šafář Jan Olda s manželkou a dcerou, o chod dvora se starali dva pacholci,2 děvečky, skoták a jeho manželka. Původní vesnice byla v té době již pustá, žil zde pouze kovář Jiřík Svoboda, který zdarma vykonával práce pro dvůr. Dvůr včetně ovčína byl v roce 1777 zrušen a rozprodán a na jeho místě zdvižena vesnice Biskoupky.
Na počátku 18 století je v obou lokalitách uváděno 12 usedlých rodin, z toho jeden kolář a jeden švec. Mimo něj je zmiňováno 6 nádeníků, chudá žena, panský šenkýř, švec a pastýř. Farou patřily obě vesnice k Drahoňově Újezdu, v polovině 18 století tam docházelo 107 věřících.
Po reformách v letech 1848 a 1849 byly přiřazeny obě obce k nově vzniklému politickému okresu Hořovice. Od září 1896 se pak staly součástí politického okresu Rokycany. V roce 1850 vznikají Obecní úřady Sebečice a Biskoupky. Někdy kolem roku 1869 Biskoupky svou samostatnost ztratily a staly se osadou obce Sebečice. Osadou zůstaly až do roku 1941 byt‘ v některých obdobích se používal i název Obecní úřad spojených obcí Sebečice-Biskoupky.
O činnosti původního obecního úřadu není příliš dochovaných zpráv. Nicméně víme, že v letech 1867-1869 vykonával úřad starosty obce Václav Mudra. Za jeho působení se v roce 1867 podařilo vybudovat dvoutřídní školu, do té doby docházely děti do Vejvanova. Po něm byl starostou Vojtěch Král. Kolem roku 1874 se objevuje starosta Jan Sálla, který ve funkci setrval pravděpodobně do roku 1876. V letech 1877-1881 obec zastupoval starosta Vojtěch Král, který byl vystřídán Josefem Pecharem starším. Někdy během roku 1890 se stal novým představeným obce Josef Mudra. V letech 1893-1903 se v pramenech objevuje starosta František Král. V roce 1895 došlo k založení zdejšího sboru dobrovolných hasičů, který fungoval od roku 1927 i v Biskoupkách. Dále v letech 1908-1939 byl zde činný Hospodářsko-čtenářský spolek Havlíček. Na počátku 20. století v Sebečicích stálo 43 domů, žilo zde 283 obyvatel. Biskoupky byly menší, čítali 23 čísel popisných a 155 obyvatel.
V roce 1905 byl starostou František Svoboda, v letech 1910-1916 je zmiňován starosta Josef Kreisinger. První světová válka si vyžádala 8 životů zdejších mužů. Pomník jim byl odhalen v roce 1920. Po válce byl zvolen starostou Josef Helebrant, kterého po volbách v roce 1923 vystřídal František Král. V čele obce zůstal až do roku 1938., kdy se posledním starostou stává Vojtěch Sála.Obecní úřad Sebečice zanikl 5.5.1945, dnem ustavení místního národního výboru.
Během druhé světové války byl pro urážku vůdce zatčen František Kreisinger, kolář a malozemědělec z Biskoupek Čp. 14. Po dvouletém věznění v koncentračních táborech zemřel při pochodu smrti 18.3.1945. Na jeho domě byla v červnu 1962 odhalena pamětní deska.
Místní národní výbor fungoval v letech 1945-1979, od 1.1. 1980 byly Sebečice i Biskoupky včleněny do celku MěNV Radnice. Činnost obecního úřadu byla obnovena v roce 1990.
V roce 1947 byla uzavřena zdejší škola. Na konci 50 let bylo v Sebečicích ustaveno JZD, rovněž na Biskoupkách vzniklo JZD. v Roce 1960 byla obě družstva sloučena do JZD Sebečice. V roce 1972 bylo družstvo zlikvidováno a od 1.3.1972 zde hospodařil Státní statek Rokycany.
Po roce 1990 se majetek začal vracet vlastníkům. V Sebečicich v současné době soukromě hospodaří Jiří Fišer a v Biskoupkách se z původního zemědělského dvora stal zájezdní hostinec, který je v současné době významným bodem v obci.
V Sebečicích se podařilo z původní budovy školy rekonstruovat multifunkční budovu, kde je umístěno: 3 byty, obchod se smíšeným zbožím, obecní úřad a prostory restaurace, která je využívána spíše k rodinným oslavám a případně zvláštním veřejným akcím v obci. Celá budova je vytápěna tepelným čerpadlem a nezatěžuje životní prostředí.